by Myslím, že není potřeba se před cestou do Norska hlásit na studia historie, ale mít základní představu o tom, jak tu jde čas, pomůže tuhle krásnou zemi, a věci i lidi, se kterými se zde setkáte, lépe pochopit.
Nejprve jsem plánoval stručnou historii uvést jako součást základního článku o Norsku, ale záhy jsem zjistil, že historie Norska je tak bohatá a dlouhá, že to vydá na samostatný článek. I tak jsem se ale snažil o co největší stručnost a přehlednost. Nejde mi o popsání všeho co se v Norsku dělo, spíše o základní přehled.
Ranná historie – kultura kuchyňského odpadu a nálevkovitých pohárů
10.000 př.n.l – Konec doby ledové, ledovec ustupuje a lidé začínají osidlovat norské západní pobřeží oteplované golfským proudem. Tuto nejranější historii dokládá mj. mnoho skalních rytin, které můžete spatřit například v Altě či na Ekebergu u Osla.
5.000 př.n.l. – období nazývané Kultura kuchyňského odpadu s sebou nese velký rozkvět, fungují hrnčířství a obchod s výrobky z kamene. Lidé se živili především rybolovem a sběrem mušlí. Ve vykopávkách jsou často nalézány jámy na odpadky. Jak asi bude jednou pojmenována naše doba?
3.000-1.500 př.n.l. – období, na základě rozvoje keramiky nazývané Kultura nálevkovitých pohárů, se vyznačuje také počátky zemědělství a chovu dobytka. Právě z této doby je Norsku velké množství skalních kreseb.
1.500-500 př.n.l – Toto období spadá do doby bronzové, ale v Norsku se cín prakticky nevyskytuje, takže to tu byla velká vzácnost, která šla získat jen výměnným obchodem. Místní obyvatelé už používali kola, pluh, různé povozy a předměty vyráběné ze dřeva. V této době se zde začaly vyrábět lyže. Na dnešní poměry vypadaly zvláštně, jedna lyže byla dlouhá zhruba tři metry a druhá jen metr. Tou kratší se pak lyžeř odpichoval a klouzal se po té delší.
500-300 př.n.l. – doba železná s sebou přinesla výrazné zlepšení životních podmínek. Zpracovává se kov, ze kterého se vyrábějí především zbraně. Podle toho se usuzuje, že mezi obyvatelstvem docházelo k velkému množství válek.
V závěrečné fázi doby železné dochází k velkému stěhování národů a do Skandinávie přichází Germáni.
Kolem 872 – Od začátku nového tisíciletí až do 8. století vzniklo mnoho malých království, které se kolem roku 872 podařilo Haraldovi Hårfagreovi (Harald Krásnovlasý) spojit v jedno království. Po jeho smrti se ale opět začalo drobit na menší celky.
Vikingové
700-1000 – období Vikingských tažení. Vikingové se dostali až do Francie, kde ovládli Normandii, a dále i do Portugalska, na Sicílii, Maltu, Kypr až k pobřeží Byzance a k Černému moři. Koncem 9. století obsadili Faerské ostrovy, Island a Orkneje, a na těchto ostrovech vytvořili vlastní státní systém se samostatnou soudní a zákonodárnou mocí.
Pak, kolem roku 985 vznikají první osady i v Grónsku a na přelomu tisíciletí i v Newfoundlandském pobřeží Ameriky, kde Vikingové přežívali až do 14. století, kdy byli přemoženi indiány.
V této době dochází také k násilnému obracení pohanského obyvatelstva na křesťanskou víru. Olaf Haraldson, nazýván “Tlustý”, prosadil křesťanství jako státní církev. Pod jménem Olaf Svatý pak vešel do dějin jako věčný král Norska.
Kde se vzal název Vikingové
Při osidlování Norska a jeho pobřeží byly zakládány osady i v hlubokých fjordech, nazývaných norsky vik. Z tohoto slova pak vzniklo pro obyvatele těchto osad označení Viking.
Rychlý růst počtu obyvatel zapříčinil nedostatek zemědělské půdy, o kterou mezi sebou začaly jednotlivé osady bojovat. Z osad se organizovaly také lovecké výpravy, až to vše postupně vyústilo v loupeživé a objevitelské plavby až na jih Evropy a kraj Ameriky.
Vrcholné období
1217-1263 – Vrcholné období Norska. Vládl Håkon Håkonsson, kterému se podařilo ukončit občanskou válku, rostl počet obyvatel, vznikala a rozrůstala se města a díky přičlenění Islandu, Grónska, Faerských ostrovů, Hebrid a části Švédska bylo Norsko největší ve své historii.
Přechod pod dánskou nadvládu
1397-1523 – Kalmarská unie. Po vymření vlastního královského rodu byl právoplatným dědičem norského trůnu švédský následník trůnu Håkon VI. Oženil se s dcerou dánského krále princeznou Markétou Dánskou, která po jeho smrti všechny tři severské státy prostřednictvím Kalmarské dohody sjednotila do jednoho celku. Norsko bylo prohlášeno za část Dánska.
Švédsko se roku 1448 odtrhlo. Roku 1523 byla zrušena Kalmarská unie, ale Norsko dál setrvávalo v dánském područí.
1523-1814 Úředním a spisovným jazykem se stala dánština, původní norština přetrvávala už jen v ústním podání. Hospodářsky bylo Norsko sice na vzestupu, veškerý obchod ale řídila německá hanza. Začátkem 19. století Napoleon vyhlásil Anglii blokádu. Protože Dánsko bylo spojencem Napoleona, Anglie zareagovala blokádou norského pobřeží, čímž vyvolala v zemi hospodářskou krizi. Norové se proto chtěli zbavit dánské nadvlády a vzbouřili se. Povedlo se a v roce 1814 byl podepsán Kielský mír a Norsko se osamostatnilo
17.5.1814 – Vyhlášení samostatnosti Norska a vlastní Ústavy (dnes je to v Norsku státní svátek)
1814-1905 Samostatnost Norska ale netrvala dlouho. Hned v roce 1814 napadli Norsko Švédové a Norsko bylo donuceno vytvořit se Švédskem unii. Mohlo si ale ponechat svou novou ústavu. Norsko prožívalo velký hospodářský vzestup a v letech 1850-1880 se stalo jednou z nejdůležitějších námořních mocností světa.
Od roku 1880 bylo Norsko vnitropoliticky samostatné a Švédsko určovalo již jen společnou zahraniční politiku.
V roce 1905 bylo vyhlášeno referendum o zrušení unie. Pouze 184 Norů hlasovalo proti a tak se Švédsko bez odporu Norska vzdalo.
1. Světová válka
Norsko zůstalo neutrální. Hodně vydělalo na prodeji ryb a rudy všem válčícím stranám
2. Světová válka
V dubnu 1940 napadli Němci Norsko. V červnu norové, podporováni britským, francouzským a polským expedičním sborem kapitulovala a královská rodina a vláda odjely do londýnského exilu. Po kapitulaci Německa se v červnu 1945 král z exilu vrátil.
Norský ropný fond
1969 – V Severním moři byly objeveny zásoby ropy, což pro Norsko znamenalo začátek nové éry. Největší naleziště byla mezinárodní smlouvou přiřčena Norsku, což ho během krátké doby katapultovalo mezi nejbohatší země světa. Dnes je Norsko patnáctým největším světovým producentem ropy.
Po nálezech ropy založilo norské království fond, který ropné zisky dále investuje s cílem uchovat je i pro budoucí generace. Dnes již spravuje prostředky v hodnotě cca 25 bilionů Kč, což odpovídá zhruba 4,5 mil Kč na každého norského občana.
Kdo v Norsku vládne dnes
2021 – Současným norským králem je Harald V., syn minulého, obecně oblíbeného, krále Olafa V.
Zdroje: Baedecker, Skandinávie, 2009, ISBN 978-3-8297-6651-7; Lonely Planet, Norsko, 2. vydání 2012, ISBN 978-80-256-0666-7; wikipedie;
