by 
Pokud máte rádi opuštěná místa, která si příroda pomalu bere zpět, tak tohle určitě stojí alespoň za krátkou zastávku. Tento bývalý luxusní hotel v kopcích pod Vesuvem chátrá od osmdesátých let dvacátého století, kdy byl za dodnes zcela nevyjasněných okolností opuštěn.
To, co dělá tento hotel odlišným od spousty jiných opuštěných budov, je právě jeho zajímavá historie, nevšední krása a úžasný výhled.
Základní informace
- Postaven v roce 1902
- Leží ve výšce 580 m n.m
- Počet pokojů 32
- Opuštěn v 80 letech minulého století
Jak se dostat dovnitř
K hotelu se lze dostat cestou, která okolo něj vede k nedaleké observatoři. Hlavní vchod je za kovovou bránou s nápisem “Hotel Eremo”, ale ta byla v roce 2018, kdy jsme místo navštívili, zarostlá křovím a neprostupná. Pohodlný přístup ale nabízí druhý vchod, který je schovaný z druhé strany hotelu (vyznačen na mapě – souřadnice 40°49’40.162″N, 14°23’44.998″E).
 |
| Do budovy vstupujete na vlastní nebezpečí! Je zchátralá, schodiště jsou poškozená a hrozí zde nebezpečí úrazu. |
Co je tu k vidění
Hotel je úplně vybydlený a kromě odpadků, stop po vandalismu a graffiti toho tu moc k vidění není. Ale i z toho, co tu zbylo, je cítit bývalá okázalost a luxus. A když si odmyslíte tu trochu strašidelnou atmosféru, která tu dnes vládne, můžete se oddávat fantaziím o romantických schůzkách, pro které bylo tohle místo jako stvořené. Z terasy je navíc krásný výhled na téměř celou Neapolskou zátoku.
Na nádvoří hotelu, kdybyste šli od hlavní brány, je socha Ježíše Krista s červenýma očima, kdysi zde vítající každého hosta. Dnes působí trochu zlověstně a někteří lidé popisují, že při pohledu na ní se jim odtud chce co nejrychleji zmizet.
Hotel má tři patra a do všech se ještě dá dostat, i když schodiště už na některých místech moc bezpečná nejsou.
Kde se vzalo jméno Eremo
Traduje se, že v místech, kde dnes chátrá hotel, byl kdysi malý kostelík s přilehlým hostincem poustevníka. Dobrodruhům, kteří se odvážili jít na Vesuv, zde poskytovali místo odpočinku a vařili omelety. A právě z tohoto příběhu vznikl i název hotelu Eremo, jenž v překladu znamená poustevník.
Přízemí
Přízemí je celkem tmavé a vzhledem k tomu, že hlavní brána je zarostlá, se sem dá dostat jen přes první patro, kde je zadní vchod, dnes prakticky jediné rozumné přístupové místo do budovy. Pokud se budete chtít podívat Ježíšovi z očí do očí, budete muset absolvovat asi jedinou možnou cestu přes přízemí na nádvoří.
První patro
Pokud jdete zadními dveřmi z postranní uličky, což je dnes asi jediná možnost, uvidíte skrz vchod až na terasu s oním krásným výhledem na celý záliv. Kromě toho se zde nachází pokoje a zřejmě prostory tanečního sálu a restaurace. Je zde vidět původní zdobení stěn a stropů a je tu i původní podlaha. Zde si uděláte asi nejlepší představu o bývalém lesku a exkluzivitě.
Na některých místech je podlaha propadlá, proto je potřeba se tu pohybovat opatrně.
Druhé patro
Do druhého patra se dostanete po točitém kovovém schodišti. Zde najdete další pokoje a také různé skladovací místnosti. Někde jsou ještě i staré zdevastované postele a zbytky nábytku.
Stručná historie
Historie hotelu Eremo je úzce spojena s historií železnice, spojující Neapol s Vesuvem. Část této železnice, stejně jako samotný hotel, postavila a vlastnila známá cestovní kancelář Thomas Cook. Tím zajistila k hotelu pohodlný přístup a vytvořila ideální podmínky pro návštěvníky, kteří se chtěli ubytovat na romantickém místě v polovině vesuvského kopce. Už jen ten úžasný výhled z hotelových teras údajně stačil k tomu, aby zde lidé chtěli zůstat co nejdéle. Často se zde pořádaly různé recepce a svatby.
1902 – Zahájení výstavby. Hotel Eremo nechal postavit John Mason Cook, tehdejší majitel společnosti Thomas Cook. Ano, té donedávna největší cestovky na světě, která v roce 2019 zkrachovala. Zároveň s výstavbou hotelu započala společnost Thomas Cook i se stavbou železnice z Pugliano k dolní stanici lanovky na Vesuv. Pro hotel, který se nacházel zhruba v polovině trasy, postavil samostatnou zastávku a umožnil tak lidem se do hotelu pohodlně dostat.
28.9. 1903 – Slavnostní otevření železniční dráhy s následujícími zastávkami: Stazione Olivi (před svatyní Pugliano) – San Vito – Eremo – Vesuvio (dolní stanice lanovky).
1906 – Erupce sopky způsobila rozsáhlé poškození lanovky a posledního úseku železnice. Železnice i lanovka byly následně opraveny a zrekonstruovány.
1927 – Thomas Cook prodal železnici společnosti Società Anonima Italiana.
1929-1944 – Sopečné erupce neustále ohrožovaly a zasahovaly železnici. To spolu s druhou světovou válkou vedlo k oslabování turismu a k upadajícímu zájmu o pobyty v hotelu.
1948 – Zahájení výstavby silnice č.19 na Vesuv. Ta postupně nahradila potřebu železnice.
1951 – Thomas Cook prodává hotel Mariu De Gregoriovi, jiné zdroje hovoří o Mario Paudice.
1955 – Ukončení provozu železnice. Do roku 1958 byly všechny stanice. kompletně demontovány.
1970-1980 – Nový majitel hotel udržoval a spravoval zhruba do osmdesátých let, přesné informace o tom chybí. Neměl už prostředky na jeho další údržbu a provoz, ale přesto ho prý odmítl prodal nějakým zámožným investorům a tím ho de facto odsoudil k zániku. Od té doby je hotel opuštěn.
Foto: https://picclick.it
Zdroje:
Americké káry Aquapark Aqvacentra a koupaliště Auta Celní předpisy Dobrodružné atrakce Extrémní body Historie Horská silnice Hot Rod Itinerář Kempování Krásná vyhlídka Lodě Majáky Muzeum Místa duchů Město Národní parky USA Národní turistická trasa Ostatní Pláž Pobřežní silnice Ponorky Počasí v oblasti Praktické_rady Restaurace Safari Severní polární kruh Trek Trolové Vodopád Vyhlídková silnice Zábavní park
