by Norsko je jedna z nejkrásnějších zemí na Zemi. Představte si nekonečný mix toho nejlepšího ze Šumavy a Alp, navíc omývané mořem, úžasnými fjordy, krásnými plážemi a ještě k tomu všemu naprosto bez tlačenic. Liduprázdno, svoboda a volnost je všudypřítomná a téměř hmatatelná. A když vstoupíte na Lofoty, vše se ještě znásobí.
Nejprve trochu teorie
Norsko je se svými 385.207 km2 téměř pětkrát větší než Česká Republika a přitom tu žije jen 5,3 mil. lidí. Většina obývá jižní části a tak se na severu můžete těšit na rozlehlá území téměř bez lidí.
Dělí se na 11 krajů. Hlavní město Oslo tvoří, podobně jako u nás Praha, jeden z nich. Všechny jsou přehledně zobrazeny na přiložené mapce.
Kromě pevninské části Norsku patří ještě ostrovy Špicberky, Jan Mayen, Bouvetův ostrov, Medvědí ostrov, Ostrov Petra I. a Země královny Maud., těmi se tu ale zabývat nebudeme.
Nejvyšší vrchol nejen samotného Norska, ale celé Skandinávie, hora Galdhopiggen, má 2.469 m n.m. a najdete ji v národním parku Jotunheimen v kraji Innlandet.
Z nejjižnějšího místa, mysu Lindesnes s krásným majákem, je to autem na nejsevernější Nordkapp / Knivskjelodden zhruba 2.500km. A kdybyste se chtěli trochu zdržet na pobřeží, tak při jeho celkové délce 25.148 km určitě budete mít z čeho vybírat.
Kdy sem vyrazit
Norsko má co nabídnout po celý rok. Hlavní letní sezóna je tu v zásadě od května do září, vzhledem k délce Norska se ale v různých oblastech trochu liší. Hezky je to vidět na tabulce s počasím níže.
Určitě se připravte na to, že počasí tu je nepředvídatelné. Můžete tu v létě zažít několikatýdenní deště, třicetistupňová horka, ale i mlhy a sněhové přeháňky. U západního pobřeží je ale díky Golfskému proudu tepleji, než byste v těchto končinách zřejmě čekali, dokonce tu ani v zimě nezamrzá moře.
Vzhledem k délce Norska od severu k jihu zhruba 2000 km je počasí v různých částech velmi odlišné. Neplatí ale, že na jihu musí být teplo a severu zima. Ani na pobřeží Lofot se v zimě moc sněhu nedočkáte. Sám jsem tu zažil 600km nad polárním kruhem několik dní za sebou 25°C tepla. A pak týden jen pršelo.
Déšť
Nejvíc prší na pobřeží. Čím jste od pobřeží dále, tím méně vás tu bude déšť trápit. Množství srážek ve vnitrozemí může být jen 10-20% toho, co naprší na západním pobřeží.
Teploty
Jak jsem psal už výše, teploty v Norsku jsou na pobřeží vyšší, než by člověk tak na severu čekal. Čím více ale budete ve vnitrozemí, tím více budou odpovídat běžným představám o počasí na severu. Pro lepší představu se můžete podívat do tabulky s průměrnými teplotami a srážkami v jednotlivých měsících na různých místech Norska. A pro ještě lepší představu koukněte i na hodnoty platné u nás v Česku.
Česko
Jižní Norsko
Jihozápadní Norsko
Střední Norsko
Severní Norsko
(zdroj: www.kdy-jet.cz/norsko)
A teď si promluvme o penězích. Lowcost a Norsko, to k sobě moc nejde.
Jak se říká, každá krása něco stojí. A o Norsku to platí dvojnásob. No, spíš trojnásob. Připravte se na to, že Norsko je jednou z nejdražších zemí vůbec. Platí se tu norskou korunou (mezinárodní zkratka je NOK, místní Nkr) a mnoho cen vám tu bude na první pohled připadat podobných jako u nás. Dokud si je ovšem nepřepočítáte aktuálním kurzem, který se dnes pohybuje kolem 2,60 Kč za 1 NOK. Pak vám teprve dojde, že je tu vlastně dvaapůlkrát až třikrát dráž než u nás. Tak třeba takový obyčejný chleba tu pořídíte za 30-40 NOK. To je bratru 80-100 Kč.
A to se ještě nebavíme o alkoholu, tam je to ještě vyšší liga. Na jeho prodej tu má monopol pouze stát. Smí se prodávat jen v barech, restauracích a státních prodejnách Vinmonopolet za státem diktované ceny. Nás Čechy bude asi nejvíce zajímat pivo, takže si na jedno norské připravte tak 30-35 NOK (80-90 Kč) a na české (ano, i to tu je k dostání) kolem 40-45 NOK. To už je českých 100-120 korun za jednoho lahváče! To už si jeden rozmyslí.
A pak přijedete k pumpě (pokud cestujete autem) a za litr benzínu nebo nafty dáte kolem 35-40,- Kč.
A čím více na severu budete, tím vyšší budou i ceny. Například v Andesnes jsme pořídili jednu pizzu za úžasných 900,- Kč.
Pokud budete chtít ušetřit, a to chce v Norsku snad každý, snažte se moc nechodit do restaurací a nakupujte ideálně v obchodech REMA 1000, COOP Prix, KIWI, RIMI a BUNNPRIS.
Praktické informace
Elektřina
Elektrické napětí je v Norsku 220V, 50Hz. Zásuvky jsou stejné jako u nás.
Cestovní doklady
Norsko není členem Evropské Unie, ale je členem Schengenského prostoru, takže nebudete potřebovat pas. Stačí s sebou mít občanský průkaz.
Pokud jedete autem
Pokud jedete autem, tak do Norska nemusíte mít mezinárodní řidičský průkaz, postačí vám nový typ našeho (evropského) průkazu. K autu vám stačí naše běžné povinné ručení, tzv. zelená karta.
Pravidla silničního provozu v kostce:
- max. rychlost ve městě 50 km/hod
- max. rychlost mimo město 80 km/hod
- max. rychlost na dálnici 90 km/hod (s přívěsem 80 km/hod)
- Alkohol max. 0,5 promile
- Bezpečnostní pásy musí mít zapnuté všechny osoby v autě
- Autosedačka je povinná do 4 let věku dítěte
- Telefon se smí používat pouze s handsfree sadou
- Reflexní vesta musí být v každém autě alespoň jedna
- Minimální hloubka dezénu je:
– 1,6 mm na letních pneumatikách
– 3,0 mm na zimních pneumatikách - Pneumatiky s hřeby jsou povoleny v zimním období od 1. 11. do 15. 4. ( v krajích Nordland, Troms a Finmark na severu již od 15. října do 1. května.
Při použití těchto pneumatik musí být na všech kolech.
Města Oslo a Trondheim za ně při vjezdu do centra vybírají polatek 30 NOK.
Celní předpisy
Více o celních předpisech si můžete přečíst v samostatném článku.
Allemansretten, aneb kempovat můžete téměř všude
V Norsku a ve Švédsku platí právo Allemansretten, což by se dalo přeložit jako právo všech. Toto právo umožňuje každému na NEOBDĚLÁVANÉ půdě:
- kempovat
- lyžovat
- chodit
- jezdit na koni
- jezdit na kole
- plavat
- jezdit na kanoi, veslici, plachetnici
- sbírat lesní plody, houby, volně rostoucí rostliny
- lovit mořské ryby bez licence (podrobnosti k turistickému mořskému rybolovu najdete na oficiálních stránkách zde, pro sladkovodní rybolov musíte zakoupit rybářský lístek a další informace najdete například zde na inatur.no)
Důležité tedy je, co je to ta neobdělávaná půda. Tento zákon jí definuje jako:
- pozemky kolem domů a chat, obdělávaná pole, louky, pastviny, plantáže a podobné oblasti, přičemž
- nemusí být oplocená
- V období od 15.10 do 30.4. je povolen vstup i na obdělávaná pole a louky, pokud je půda zmrzlá a pokrytá sněhem.
Pro stanování platí ještě navíc tyto zásady:
- Kempovat můžete kdekoliv na neobdělávané půdě, pokud jste alespoň 150 metrů od nejbližšího obydleného domu či chaty.
- Pokud nemáte povolení od majitele, tak na jednom místě byste měli kempovat maximálně dvě noci. V neobydlených oblastech a na horách můžete kempovat i déle.
Pro spaní v autě platí stejná pravidla jako pro stanování.
Někde, jako třeba v okolí Preikestolen a Trollvegen, se můžete setkat se značkou se zákazem kempování, a tedy i přespání v autě. Je to reakce na přemnožení autokaravanů na těchto oblíbených místech.
Rozdělávání ohňů
V hlavní sezóně od 15.4. do 15.9. je rozdělávání ohňů v lesích a oblastech, kde hrozí nebezpečí požáru zakázáno. Tam, kde je to bezpečné, jako například na horách či na pláži, si ale oheň udělat můžete. Jako palivo můžete použít suché spadané větvě, nikdy je neřežte z živých stromů. Na spoustě míst, včetně silničních odpočívadel, jsou připravena ohniště a grily.
