by 
Po 25 letech zkušeností s obchodováním a vyjednáváním v našem západním světě jsem při mé první návštěvě Afriky velmi rychle zjistil, že na marocké obchodníky ani zdaleka nemám. Hned z prvního večera na náměstí Jemaa El-Fna jsem si kromě úplně prázdných kapes přinesl sražené ego a předsevzetí, že takhle to tedy dál pokračovat nemůže!
A tak jsem v dalších dnech začal jejich metody podrobně sledovat, až jsem si nakonec vytvořil vlastní postup, jak s nimi smlouvat a stejně jako oni se při tom i bavit.
Pro obchodníky na marockých tržištích je smlouvání neskutečná zábava. Jsou jak malé děti, už když si začnete něco vybírat, těší se, až se konečně začne smlouvat, protože to teprve začíná ta pravá sranda. Stalo se nám třeba, že jeden trhovec v okamžiku, kdy jsme se začali bavit o ceně, radostně vyskočil, mnul si ruce a zvolal “Paráda, konečně to začíná!”. A ano, je to ten, kterého vidíte na úvodní fotografii.
Pokud se chcete s těmito predátory naučit efektivně smlouvat, je potřeba nejprve porozumět trikům, které si na vás přichystali a pak si osvojit jednoduchý postup a toho se držet.
Nejčastější triky
Nemám drobné, musím dojít rozměnit
Tahle finta je oblíbená zejména u prodejců na velmi rušných místech, např. na náměstí Jemaa El-Fna. Při placení vám řeknou, že nemají drobné na vrácení a ať chvíli počkáte, že je dojdou rozměnit. Peníze dají jejich navlas podobnému kumpánovi a ten s nimi zmizí v davu. A vy tam stojíte, v lepším případě sedíte u stolu rychlého občerstvení, a čekáte. A za chvíli vám začnou všichni ti kmitající trhovci okolo vás připadat úplně stejní a přestanete si být jistí, kterému z nich jste vlastně platili. A všichni, kdo vás dosud až nepříjemně vlezle přemlouvali ať si u nich něco koupíte, najednou dělají, jako byste byli v jiné dimenzi a v tomhle světě vůbec neexistujete.
Samozřejmě čekají, že to vzdáte a odejdete. V tuhle chvíli je potřeba se obrnit a neustále se jich ptát, kde jsou vaše peníze. Až když zjistí, že to fakt myslíte vážně, vynoří se odněkud nějaký jejich udýchaný klon a dělá, že se zrovna vrátil z cesty do světové banky, aby si tam rozměnil a mohl vám vrátit. Nám to trvalo kolem půl hodiny, než nám uvěřili, že tam s nimi zůstaneme až do bídné smrti a peníze nám naštvaně vrátili.
Dokonce jsme zažili i variantu, kdy nám tohle představení udělal osamělý prodejce u malého stánku s pečivem. Vzal si peníze a se slovy že nemá drobné zmizel v davu a nechal nás u jeho stánku samotné. A opět ta samá písnička. Čekáte tam jak trubky a přemýšlíte, jestli vám těch pár dirhamů stojí za ten čas.
Ale ani když se nakonec dočkáte a trhovec se k vám vrátí, nemusí být vyhráno. I on je na vás připraven a vytahuje z rukávu další trik pro evropské bezvěrce lpící na svých penězích. Viz. další bod:
Drobné jsem nesehnal, tady máš víc zboží a běž
Když se tedy konečně dočkáte svého trhovce navrátivšího se z davu s vašimi penězi, může se stát, že vám začne rychle a bez rozmyslu dávat do košíku či tašky další jeho produkty. A než se nadějete, máte plnou tašku čehosi co jste vůbec nechtěli, jste bez peněz a je vám ukazováno, že už máte jít. A když se zmůžete na odpor a snažíte se zjistit co se děje, dozvíte se, že v celém Maroku nejsou drobné na rozměnění, takže místo peněz zpátky jste dostali spousty zboží. “Koupili” jsme si takhle například plný košík šíleně přeslazeného ztvrdlého pečiva, které jsme nakonec vyhodili.
Pití a salát máš od nás zdarma.
Tohle je další oblíbený trik na náměstí Jemaa El-Fna. Jakmile vejdete do části se stánky s jídlem a občerstvením, neustále je na vás nalepených několik prodejců a nutí vás, abyste navštívili jejich restauraci. Když už jste z toho vyčerpaní a rezignujete, protože jste přeci stejně chtěli ochutnat něco echt Marockého, nabídne vám jeden z nich k jídlu salát a nápoje zdarma.
Když pominu, že něco opravdu marockého tu určitě nedostanete, tak doporučuji se mít velmi na pozoru a hlavně se nevzdávejte jídelního lístku, ze kterého si jídlo vyberete. Oni se budou snažit vám ho vzít a pak při placení vám jen řeknou nějakou částku, která ale bude úplně jiná, než byste měli platit. A když se pak budete shánět po menu, tak najednou nikde nebude. A když nakonec nějaké přeci jen najdete a zjistíte, že požadovaná částka je úplně mimo, dostane se vám neochotného přepočítání, po němž se pro změnu překvapivě ukáže, že vám do ceny počítají i ty nápoje a saláty zdarma. Takže se začnete dohadovat znova a když svůj boj vybojujete, přijde smeč v podobě bodu č.1 – nemáme drobné nazpátek.
Pozvání na čaj.
Samo o sobě je pozvání na čaj v Maroku moc hezký zážitek. Jen je potřeba počítat s tím, že když takové pozvání přijmete, bere se to tak, že si budete chtít něco koupit. Proto pokud opravdu nechcete nic kupovat, pozvání raději nepřijímejte.
Musíš si koupit alespoň tři věci
S touhle fintou jsme se setkávali spíše na klidnějších tržištích, kde vás pozvou k sobě na čaj a na obchod je víc času. Když se tak rozhlížíte po krámku, něco se vám líbí a zeptáte se na cenu, tak je vám s úsměvem řečeno, ať si nejdříve vyberete alespoň tři věci a pak se teprve budete bavit o ceně. Jednu věc prý vůbec nemá cenu řešit, to si raději nekupte nic a jen se tu porozhlédněte.
Na druhou stranu si myslím, že zrovna tohle není nic hrozného. Pokud si opravdu chcete něco koupit, tak můžete dosáhnout lepší ceny, když toho bude víc a také ušetříte spoustu času, než když byste každou cetku kupovali dvě hodiny u jiného stánku.
Rodinné fotky.
Když vám u čaje začnou ukazovat fotky rodiny a dětí, není to samo sebou. Je to cílený útok na vaší psychiku. Až vám totiž při vyjednávání o ceně budou tvrdit, že jejich děti nebudou mít co jíst, budou spoléhat na to, že si vybavíte ty chudáčky, co jste před chvílí viděli na fotkách, a vyměknete. Doporučuji se v takové chvíli pochlubit i svými dětmi a následující útok s úsměvem odrazit tím, že budete kontrovat stejně: “Když bych přistoupil na tvojí cenu, moje děti nebudou mít co jíst”.
Tohle je jen na ukázku zadarmo.
To je hrozně zákeřná finta. Najednou k vám někdo přistoupí, vezme vás za ruku a začne na ní například něco kreslit. Vy nevíte která bije a než zjistíte, že je to prý jen bezplatná ukázka toho, jak úžasné tetování henou si můžete nechat udělat někde o dvě ulice vedle, máte už skoro na celé ruce nějaké klikyháky . No, tak když je to zadarmo, tak jí nebo ho chvíli necháte, aby ukázal co umí, ne? Jenže jakmile svoje dílo dokončí, začne nekompromisně vyžadovat peníze. A vy mu nemůžete jeho dílo vrátit, aniž byste si usekli ruku a jakmile začnete odporovat a hádat se, že to přece bylo zadarmo, tak je okolo vás najednou celá parta drsných kamarádů dožadující se vašich peněz.
Jediná možnost je zastavit to hned v zárodku. A když už se dostanete do té šlamastyky, že máte na ruce nějakou nesmazatelnou hrůzu, musíte se jim vyvléct (často vás za tu ruku drží jak to jen jde), zdůraznit, že to bylo zadarmo a drze prchnout. Tohle dokáže být opravdu velmi nepříjemná zkušenost.
Tři základní pravidla
Poté, co jsem se ve zdejších obchodních metodách trochu zorientoval, stanovil jsem si tři jednoduchá pravidla, jejichž dodržování nám pomohlo se zdejším fintám bránit či je úplně eliminovat.
- Vždy mějte u sebe dost drobných
Díky tomu budete moci vždy zaplatit přesnou částku a nebudete se muset zdržovat s rozměňujícími fintami. - Nikdy nevracejte obsluze jídelní lístek před placením.
Vyvarujete se tím naúčtování vyšší částky. - Pozvání na čaj od obchodníka přijměte jen tehdy, když jste ochotni něco koupit.
Vyhnete se tím zbytečným nedorozuměním. Přijmutí pozvání se bere jako souhlas s tím, že něco koupíte.
Marrákeš – fotogalerie
Postup při vyjednávání
Postupně jsem při smlouvání vysledoval pár zvyklostí, které se neustále opakují. Díky tomu jsem si vytvořil jednoduchý postup, který mi začal velmi dobře fungovat.
Ale před tím ještě jedna poznámka. Výborným platidlem jsou v Maroku kromě dirhamů i nedostatkové léky, jako např. acylpyrin. Při smlouvání se běžně stává, že se na léky obchodníci vyptávají a akceptují je místo peněz.
A teď již ten postup:
1. Řekni si, kolik chceš za kupovanou věc zaplatit
Tohle je absolutní základ k tomu, abyste nakonec měli z obchodu dobrý pocit. Když nebudete vědět, kolik chcete zaplatit, smlouvání nemá vlastně žádný smysl. Zpočátku jsem to, zvyklý, že u nás jsou na všem cenovky, podceňoval a smlouval jsem, aniž bych věděl, kde chci skončit. Nikdy jsem pak z toho ale neměl dobrý pocit, protože jsem nevěděl, jestli jsem usmlouval dobrou cenu nebo ne.
Bez určení ceny, kterou chcete dosáhnout, nepůjde ani využít tento postup.
2. Úvodní tanečky, aneb smlouvání může začít
Po celou dobu, po kterou si vybíráte, si vás obchodník tipuje a rozmýšlí se, jakou cenu na vás může zkusit. Čím víc z vás kouká západní sláma, tím vyšší cenu na vás zkusí.
Samotné smlouvání začne když máte vybráno a zeptáte se na cenu. Je až vtipné, jak moc jim záleží na tom, aby to vypadalo, že navržená cena je stanovena exaktně, přestože všichni víme, že je to jen střelba od boku.
V tuhle chvíli tedy začnou přemýšlet, počítat, psát si a vůbec dělají, že umí psát i číst a předvádí se, jak skvěle ovládají kalkulačku a jak je složité spočítat cenu magnetky na lednici.
Zažili jsme například, že si obchodník v tuhle chvíli vzal sešit s tím, že tam má nákupní ceny. Notnou dobu v něm důležitě listoval, něco si zapisoval a urputně počítal. Později se mi podařilo do toho sešitu nahlédnout a světe div se, byly tam jen samé obrazce a čmáranice. Nedivím se, že najít v tom ceny těch našich cetek mu dalo takovou práci.
Po chvíli těhle tanečků se ale dočkáte prvního výkopu a dozvíte se první cenu. Řekněme pro příklad, že vás ten ziskuchtivý Maročan odhadl například na 3.000,-.
3. Kritický okamžik! Musíte dát svůj první návrh
Teď přichází řada na vás. Musíte dát nějaký svůj protinávrh. Nikdy se nenechte ovlivnit výškou jejich návrhu, vždy je to úplně mimo mísu. Teď je důležité to, kolik jste si řekli že jste za to ochotni dát vy. Pro náš příklad řekněme, že jste ochotni zaplatit třeba 2.000,-. Vaší první cenu určíte tak, aby vaše konečná cena byla zhruba v polovině mezi jeho cenou a vaším prvním návrhem. Takže v situaci, kdy on chce 3.000 a vy chcete dát 2.000, zasmějete se jeho přemrštěné představě a navrhnete, že dáte 1.000,-.
Mám vyzkoušeno, že smlouvání vždy končí na polovině mezi jeho a mým prvním návrhem. Odteď tedy už jen pokračujete v přetahované, při které se obě strany dobře baví a všichni od začátku vědí, že se domluvíte na 2.000,-.
Můžete se ale setkat i s tím, že první cena, která vám bude navržena, bude třeba 10.000,- a vy se nebudete moci se svou cenou dostat na polovinu. Když k tomu dojde, je potřeba nejprve dostat toho Maročana zpátky na zem a získat novou základní cenu. Nám se to stalo jednou a má odmítavá reakce byla zřejmě natolik výmluvná, že situaci začal ten berber zachraňovat sám nejlepším vtipem dne. Když viděl, že jsme skončili ještě než jsme začali, začal se mě ptát, jestli vím, v jaké měně ta navržená částka byla. A začal mi vysvětlovat, že to je v nějakých Rialech, staré berberské měně. A že při přepočtu na dirhamy to dělá nějakých 1.400,-. A byli jsme tam, kde jsme potřebovali.
4. Házená
V této části vás čekají hladovějící děti, vyhladovění celé jejich vesnice, krach podniku a vůbec veškerá smrt, tragédie a hladovění celého světa.
On trochu sleví, vy trochu přidáte. Nepřidávejte moc, tahle sranda musí chvíli trvat a na vaše 2.000 se musíte dostat ve stejné chvíli, kdy se na ně dostane on. Nesmíte se nechat zvyklat, je to hlavní část vyjednávání, která je hrozně baví a musí si jí náležitě užít. Bavte se i vy, zasmějte se, pohoda, všichni stejně už teď ví, jak to dopadne.
5. Poslední nabídka, dohodnuto!
A jsme v cíli. Po chvíli smlouvání dojdete do bodu, kdy někdo z vás vyhlásí poslední nabídku, která bude kupodivu právě někde kolem vaší ceny, kterou jste si původně stanovili. A všichni budou naprosto spokojeni!
Americké káry Aquapark Aqvacentra a koupaliště Auta Celní předpisy Dobrodružné atrakce Extrémní body Historie Horská silnice Hot Rod Itinerář Kempování Krásná vyhlídka Lodě Majáky Muzeum Místa duchů Město Národní parky USA Národní turistická trasa Ostatní Pláž Pobřežní silnice Ponorky Počasí v oblasti Praktické_rady Restaurace Safari Severní polární kruh Trek Trolové Vodopád Vyhlídková silnice Zábavní park
