21. 11. 2024

15. kapitola – Hammerfest a Nordkapp

I úplně na SEVERU je ZELENO

16. den, 30.6.2013, 353km

Dnešní den jsme chtěli celý strávit v Hammerfestu, nejsevernějším městě světa. K obědu si konečně dát nějakou místní rybu, najít pár kešek, podívat se na obranný val z doby napoleonských válek, večer vyjet na kopec Tyven a přes noc fotit půlnoční slunce.

Jak tady asi zajišťují genetickou různorodost?

Ale začalo zase pršet a cestu nám občas zpříjemňovali jen sobi na silnici a sem tam nějaká ta vesnice. Vesnice je asi příliš optimistický název, prostě občas se objeví plácek, kde je pár domů. Myslím, že když se v jednom domě narodí kluk a ve druhém holka, tak to prostě mají spočítané a jednou budou svoji. Moc velký výběr tu asi nemají.

Hammerfest, nejsevernější město světa

Hammerfest, nejsevernější město na světě

Když jsme v poledne do Hammerfestu dorazili, vypadalo to tu jako město duchů. Nikde nikdo, ulice vylidněné, široko daleko jen my a jeden černoch bloumající po ulicích stejně bezradně jako my. Marně hledáme nějakou otevřenou hospodu. Všechny čtyři, které jsme za pomoci našeho orientačního smyslu a průvodce Lonely Planet našli, byly zavřené. S obavami jsme nalistovali kapitolu “Otevírací doba v Norsku” a s hrůzou zjistili, že zde socialismus postoupil do vrcholné fáze. V neděli je všude prostě zavřeno. Obchody, restaurace, bary, prostě všechno! Ale dočetli jsme se, že na vrchu Salen je kromě hezkého výhledu na město taky turistická restaurace, takže jsme jeli zkusit štěstí ještě tam. Za posledních pár let sem asi moc turistů nepáchlo. Restaurace chátrá a je evidentně už léta zavřená.
V absolutní samotě jsme si tedy vychutnali pohled na město a smířeni s tím, že dnes si rybičku asi nedáme, jsme odjeli dobýt vrch Tyven.

Naše cesta ale netrvala dlouho, hned za městem byla uzavřena s tím, že jestli chceme, můžeme si tam dojít pěšky krásnou jedenáctikilometrovou tůrou. V dešti. Tak tuhle lákavou představu jsme okamžitě zavrhli a jeli prozkoumat další místo na seznamu, obranný val na poloostrově Fuglenes (část Hammerfestu). Ten naštěstí zavřený nebyl, ale na druhou stranu jediné, co je tu k vidění, je jedno staré dělo a bronzová zeměkoule, která připomíná stupňové měření Země, které provedli v letech 1816-1852 společně Norové, Švédi a Rusové. Obranný val jsme jaksi nenašli. Možná byl jen dobře maskovaný před nepřítelem.

Z Hammerfestu jsme toho tedy moc neměli. Nebyla to ani tak chyba tohodle bohem zapomenutého místa, ale spíš to, že jsme si pro návštěvu vybrali zrovna neděli. Až se sem někdy pojedete podívat, rozhodně si vyberte jiný den.

Pohled na Hammerfest z vrchu Saven

Hospoda na mýtince

Z Hammerfestu jsme toho tedy moc neměli. Nebyla to ani tak chyba tohodle bohem zapomenutého místa, ale spíš to, že jsme si pro návštěvu vybrali zrovna neděli. Až se sem někdy pojedete podívat, rozhodně si vyberte jiný den.
Smířeni s tím, že dnes zůstaneme hladoví, jsme Hammerfest opustili a vydali se na cestu k vrcholu naší výpravy, na Nordkapp a Knivskjelodden.

Po zhruba padesáti kilometrech jsme zažili zázrak. Ne, nebyla to polární záře, ale přímo u silnice byla u pumpy v obci Skaidi otevřená restaurace Skaidikroa. Nádhera! A byli zde asi všichni obyvatelé širokého okolí, protože tu bylo plno a živo.

Styl americké country tomu tu dodával skvělou atmosféru. Takový dav lidí jsme neviděli už několik dní. Uvědomili jsme si, že tady na severu je opravdu vyjímka potkat se s více lidmi najednou. Vrhli jsme se na jídelní lístek, dali si pořádného hamburgra a řízek a v půl osmé večer už jsme parkovali na Nordkapu.

Nordkapptunellen, tunel k Nordkappu

Ostrov Mageroya, kde se Nordkapp nachází, spojuje od roku 1999 s pevninou zajímavý 6.870 m dlouhý tunel. Je vybudovaný tak, že polovina cesty tunelem vede z kopce až do nejhlubšího bodu 212m pod hladinou moře a pak se znovu zvedá a vede vzhůru až do jeho ústí.


Nordkapp

Nordkapp je nejsevernější místo pevninské Evropy, kam se lze dostat pohodlně autem. Skutečným nejsevernějším místem je ale Knivskjelodden, kam ale vede 10 km dlouhá stezka, která se dá zdolat pouze pěšky. Nordkapp je přírodní chráněnou památkou, což znamená, že se zde nesmí divoce stanovat, sbírat rostliny a sjíždět autem ze silnice. Nachází se na skále 300m nad hladinou oceánu a i v létě tu běžně bývá teplota kolem 0°C. Je zde vybudováno velké turistické středisko, do kterého se, jak jinak, platí vstupné. Uvnitř je panoramatická restaurace, nejsevernější bar se šampaňským na světě, je tu zbudována jeskyně s panoramatickým výhledem, výstava, můžete shlédnout multimediální show a získat poštovní známky, razítka a osvědčení. Nachází se na 71°10’15.6″N 25°46’59.1″E

Návštěvnické centrum

Na Nordkappu byla mlha a zima. Jak jinak by ale na nejsevernějším, autem dosažitelném místě pevninské Evropy mělo být že?. A opět překvapení, je tu spousta lidí, přijíždí sem i zájezdové autobusy. Takže to tu je slušná turistická atrakce. Ani se už nedivíme, že se sem platí vstupné. A to celkem mastné. Už si zvykáme, bez mrknutí oka platíme téměř 1.400,- Kč a těšíme se dovnitř do tepla.

Turistické centrum je velkolepé. Došli jsme se vyfotit do mlhy ke známé skulptuře zeměkoule, celé to tu prošli a podívali se na různé expozice, nakoupili pár suvenýrů a nakonec se s našimi obligátními nanuky usadili u stolků se zásuvkami a jali se dobíjet naše foťáky, které už mlely z posledního. Než se vše dobilo, byla jedna v noci. Do té doby jsme tam hráli karty a užívali si příjemného tepla a atmosféry tohoto místa. Ano, přestože je to tu turistický blázinec, má to svou atmosféru.

Známý globus – symbol Nordkappu
Jeskyně v návštěvnickém centru
Multimediální show
Nejsevernější poštovní stanice v pevninské Evropě

Slunce, které nikdy nezapadá

Během cesty jsem se několikrát pokoušel vytvořit časosběrnou fotku nikdy nezapadajícího slunce. Bohužel se mi to ani jednou nepovedlo, většinou přišly během noci mraky a bylo po srandě. Naštěstí tady na Nordkappu mají na stěně obrovský plakát, který tento jev dokumentuje, tak jsem si vyfotil alespoň ten.

Na parkovišti se tu dá v autě přespat, ale chtěli jsme hned ráno vyrazit na tůru na Knivskjelodden, takže jsme popojeli pár kilometrů na jih na malé parkoviště na začátku stezky a tam přenocovali.


Denní skóre


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *