by 
Pít vodu
přímo z řeky je
nezapomenutelné
3-4 den, 17-18.6.2013, 69km autem, 8 km pěšky
Údolí Frafjordalen
Údolí Frafjordalen (někdy se setkávám i s názvem Fidjadalen) leží na konci fjordu Frafjord. Tento, zhruba 6 km dlouhý fjord, se nachází kousek od známého Lysefjordu (na kterém je Preikestolen – Kazatelna), začíná u obce Dirdal a končí u obce Frafjord. Odtud pokračuje nádherné údolí Frafjordalen, kam jsme se vydali na trek.
Vyrážíme v sedm večer
Na výchozí místo treku, parkoviště Eikeskog, kousek za obcí Frafjordalen, jsme dorazili až v sedm večer. Máme před sebou ještě nejmíň pět šest hodin světla a k opuštěnému statku, kde chceme přenocovat, je to podle průvodce právě pět hodin, takže neváháme a vyrážíme. Známe se ale, většinou jsme dva až třikrát pomalejší než bývá uvedeno v průvodcích, takže s sebou radši bereme i stan.
Zpočátku, až k vodopádu Månafossen, je cesta hodně strmá. Vodopád je se svými 90 metry nejvyšší v celé oblasti Rogaland, ale nijak extra zajímavý nám nepřijde. Využíváme ale toho, že je to přirozené místo k zastávce a snažíme se zregenerovat a nabrat síly k další cestě. Ta už povede více méně po rovince nebo z kopce. Celý zbytek cesty ale stejně přemýšlíme, jak sbalit batohy tak, aby byly alespoň o polovinu lehčí. Nejmladší Vojta nese fotobatoh a karimatky a já s Filipem táhneme každý odhadem 20kg, což je při tomhle stoupání sebevražda.
Kousek za vodopádem jsme došli k turistické chatě Man. Okolo běhají ovce, k dispozici tu jsou ohniště a vůbec je tu nádherně. Chata je zamčená, sice si jí lze rezervovat, ale 4 týdny předem. Na místě to nelze. Chvíli se tu kocháme, u ohniště si vaříme večeři a přes hezkou suchopýrovou louku pokračujeme dál. Cílem je jezero Fidjavatn, kde by mělo být možné přímo na pláži zakempovat.
Cesta nádhernou krajinou kolem řeky
Stezka vede nádhernou krajinou podél řeky Frafjordåna. V postupu nás bohužel zastavila hráz, přes kterou se přechází na druhou stranu řeky před jezerem Månavatnet. Hráz tvořila hromada obrovských kamenů, zřejmě sesypaných z okolních skal. Už nebylo moc vidět a cesta přes balvany byla značená pouze kamennými mohylkami. Za světla bychom pohodlně dohlédli od jedné ke druhé, ale v postupujícím šeru už jsme to nezvládali a najít správnou trasu nám dělalo problémy. Trvalo nám hodinu, než jsme s velkou úlevou těch zhruba 200 metrů kamenné hradby zdolali.
V jednu po půlnoci to otáčíme a kempujeme na břehu řeky
These preliminaries settled, he did not care to put off any longer the execution of his design, urged on to it by the thought of all the world was losing by his delay, seeing what wrongs he intended to right, grievances to redress, injustices to repair, abuses to remove, and duties to discharge.
Byla hodina před půlnocí, v lese za hrází už nebylo téměř nic vidět a cíl byl ještě čtyři kilometry před námi. Po krátké poradě jsme zaveleli na ústup. Kus před hrází jsme cestou sem míjeli místo, kde by šlo postavit stan, takže jsme si ještě jednou “užili” přechod hráze, ale chvíli po půlnoci jsme už tábořili.
Až ráno jsme zjistili, jak úžasné místo jsme zvolili. Hned na břehu řeky, pod skálou zalitou sluncem s krásným výhledem. Uvařili jsme si snídani z vody nabrané přímo z řeky, resp. spíš oběd, protože jsme spali až do deseti, a kolem poledne jsme se vydali zpátky k autu. Rádi bychom sice pokračovali dál a podívali se až k jezeru Fidjavatn, ale už tak jsme měli oproti itineráři zpoždění a nechtěli jsme nic z dalšího plánovaného programu vynechat.
Ještě stíháme dojet přívozem Lauvvik – Forsand k Preikestolenu a ubytovat se v kempu
Ve čtyři hodiny jsme byli zpátky na parkovišti a jediné, co nás ještě dnes čekalo, byl přejezd k Preikestolenu, na který se chceme podívat zítra. Je to odtud jen 55 km a jeden přívoz, takže po šesté jsme už hledali nějaké pěkné místo na přespání. Jenže když nelze vybrat vstupné za vstup na Preikestolen, vynalezli chytré norské hlavičky jiný způsob, jak z turistů vytáhnout alespoň pár korun. V celé oblasti je zákaz volného kempování a všechna parkoviště jsou pro jistotu na noc uzavřena a zajištěna řetězem. Takže jsme jako všichni ostatní donuceni užít si luxusu místního kempu. Voda a wifi v místě (resp. wifi pouze na recepci), umývárky, záchod a sprchy jakbysmet. Nevíme, kdy budeme mít opět příležitost se umýt a navonět, takže večer začínáme v umývárkách, ze kterých pokračujeme do recepce, která slouží i jako restaurace. Je tu i příjemné teplo, takže zůstáváme až do zavíračky.
Cesta z parkoviště u údolí Frafjordalen do kempu Preikestolen
Denní skóre
